Má fantazie je bohatá a tak mám potřebu své představy ventilovat ven prostřednictvím svých příběhů.
Ve stylu psaní se mám co učit, ale to nezlepším, pokud nebudu psát. Ať se vám zde líbí...

I won´t be alone -15.kapitola

6. března 2010 v 20:46 | admin |  I won´t be alone
I WON´T BE ALONE - Povídka, která je opět založena pouze na mé fantazii. Hlavní roli v ní však tentokrát ztvárňuje Michael Jackson. Příběh je vyprávěn z jeho pohledu a je zaměřen více na něj jako člověka než jako hudebníka a skvělého tanečníka. Více o příběhu prozrazovat nechci, takže hezky čtěte :-)

... kapitolu najdete v celém článku...





Na tour jsme vyrazili časně ráno. Čekalo nás několikaměsíční odloučení od rodin a od domova. Vždycky, když jsem měl odjet na delší dobu, hodně mě to trápilo. Tentokrát to však bylo jiné, protože jsem věděl, že se mnou bude osoba, na které mi velmi, velmi záleží. A tak nadešel okamžik, kdy jsem se poprvé i těšil. Těšil jsem se především ze dvou důvodů - za prvé budu s Kate a za druhé - opět se shledám se svými oddanými fanoušky, které tolik miluji. Už se mi po nich stýská. Chci znovu cítit jejich opětovanou lásku. Chci být milován.

Nadešel čas prvního koncertu. Vše bylo připravené - podium, světla, veškerá technika. Měli jsme začínat asi za dvě hodiny, atmosféra houstla. Všichni byli nervózní a vzrušení. U bran byly slyšet davy fanoušků, jak čekají, než je vpustí na stadion. Bylo to velmi dojemné a naplnovalo mě to touhou splnit jim jejich přání. Ještě jsem však nebyl připraven a tak jsem rychle utíkal do kostymérny a maskérny, aby mě připravili. S Kate jsme se dnes příliš neviděli a tak jí mé oči neustále hledali. Musel jsem se s ní před začátkem, ještě setkat a promluvit s ní. Je jistě velmi nervozní. Prožívá to jinak než já. A navíc, nikdy nemusela stát před takovou masou lidí...

"Och, Kate! Vypadáš úchvatně!!!!" řekl jsem jí, když jsem jí konečně našel. Na sobě měla červené, celkem vyzývavé šaty. Její vlasy byly rozpuštěné, ale úhledně upravené a natočené. Oči měla poseté třpytkami. Její rty byly jako jahoda, nádherně sytě červené. Měl jsem takovou chuť jí políbit, ale nemohl jsem. Zničil bych jí její nádherné nalíčení.
"Děkuju." odpověděla mi s úsměvem.
"Kate, jsi hodně nervozní?"
"Proč se ptáš?"
"No...moje ruka, drtíš mi jí."
"Ježiši, promiň...no jsem k smrti vyděšená, abych pravdu řekla!!! Podívej se na ty lidi!!!" ukázala na zaplněný stadión "Tolik lidí pohromadě jsem v životě neviděla!! A všichni jsou tu jen kvůli tobě, musí to být úžasný pocit!!!" nevěřícně kroutila hlavou.
"Ano to je. Všechny je miluju, tak jako oni mě. Dávají mi sílu."
"Tak lidi, už je čas..."ozval se něčí hlas
"Takže, Kate neboj se, ty to zvládneš!!! Věřím ti." objal jsem ji pro štěstí a utíkal jsem k pódiu.
"Děkuju." zavolala na mě.

Show začala. Fanoušci jásali a já se snažil podat co nejlepší výkon. Zpíval jsem písně, které podle mně byly jejich nejoblíbenější. Kate byla úžasná! Její tréma vůbec nebyla znát a mezi tanečníky velmi vynikala. Při některých písních se mnou tancovala sóla a já si je dokonale užíval. Byla tak okouzlující, že chvílemi jsem zapomínal na všechny kolem. Tancovali jsme v dokonalém souznění. Bylo to, jako by se naše těla spolu milovala. Věděl jsem, že se o ní začne psát, protože jsem se jí dotýkal jinak, než jakékoli jiné tanečnice. Asi jsem to neměl dělat, měl jsem se víc ovládat, ale nemohl jsem si pomoct. Trochu mě to pak znepokojovalo, ale věřil jsem , že když Kate řekla, že ty bulvární řeči zvládne, tak je zvládne. Musí. Koncert měl obrovský úspěch a já byl šťastný.

V každém městě, kde jsme měli koncert, jsme navštěvovali nemocnice, opuštěné děti a rozdávali dárky. Bylo úžasné dívat se, jak alespoň na chvíli mohou zapomenout na své starosti. Vidět ty nemocné děti se smát, je to nejdojemnější, co znám...Jsem šťastný, že alespoň trochu mohu pomoci, když je to v mých silách.
Ubytovaní pro nás bylo zařízené v luxusních hotelech a personál se k nám vždy choval velmi mile. Zpočátku jsme s Kate měli každý svůj apartmán, ale po několika měsících jsme začali bydlet společně. Přišlo nám zbytečné, abychom měli oddělené apartmány, když jsme veškerý volný čas trávili spolu. Ještě víc jsme se sblížili, začali jsme o nás mluvit jako O NÁS, užívali si naší vzájemné blízkosti, více se dotýkali, často jsme jen tak seděli a já držel Kate v náruči a povídali jsme si. Samozřejmě vše mezi námi probíhalo ve vší počestnosti, až na poslední večer našeho turné...


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 sára sára | 6. března 2010 v 21:04 | Reagovat

no honem co bylo večer.. no šup už se těsím  O_O

2 Lenka♫♪ Lenka♫♪ | 6. března 2010 v 21:11 | Reagovat

No super to snad už je nakažlivá nemoc to vždy v tom nejlepším ukončit,ale na následky tvých čtenářek moc nemyslíš,četla jsem,četla a četla a najednou BUM hrůza,konec!!!!!!!! :-? Prosím,já prosím další díleček!!!!! ;-)

3 zuuzcaa zuuzcaa | 6. března 2010 v 21:14 | Reagovat

:-O ježiš tak ať už je tu ten poslední večer :)

4 Laneey Laneey | Web | 6. března 2010 v 21:15 | Reagovat

ježiš ty tak dokonale píšeš že to neni možný tohle.. :-) ještě jednou ti gratuluji ke státnici ( z čeho jí máš  :-) ..) a šup na poslední večer  :D

5 admin admin | 6. března 2010 v 21:23 | Reagovat

[4]: Děkuju :-)  dělala jsem z podnikové ekonomiky a podnikového řízení :-D  
No o dílek se tedy pokusím jetě dneska :-D  jste mě přemluvily ale neslibuju na 100%

6 Britanka Britanka | E-mail | Web | 6. března 2010 v 21:59 | Reagovat

tak na doporučení Laneey jsem si přečetla tvou povídku a musím ti říct píšeš to úžasně :-)

7 Laneey Laneey | Web | 6. března 2010 v 22:00 | Reagovat

[5]: jeeežišmarjá  O_O  tak z něčeho takovýho jsem maturovala a byla sem ráda,že sem to udělala z tý ekonomiky  :D  ....už se těším  :-D

8 Britanka Britanka | E-mail | Web | 6. března 2010 v 22:08 | Reagovat

a už se těším na ten poslední večer :-)

9 Zuzik.14 Zuzik.14 | Web | 7. března 2010 v 9:55 | Reagovat

Co bude večeeer?? :-O :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama