Má fantazie je bohatá a tak mám potřebu své představy ventilovat ven prostřednictvím svých příběhů.
Ve stylu psaní se mám co učit, ale to nezlepším, pokud nebudu psát. Ať se vám zde líbí...

I won´t be alone -29.kapitola

6. dubna 2010 v 22:41 | admin |  I won´t be alone
I WON´T BE ALONE - Povídka, která je opět založena pouze na mé fantazii. Hlavní roli v ní však tentokrát ztvárňuje Michael Jackson. Příběh je vyprávěn z jeho pohledu a je zaměřen více na něj jako člověka než jako hudebníka a skvělého tanečníka. Více o příběhu prozrazovat nechci, takže hezky čtěte :-)

... kapitolu najdete v celém článku...





Brzo ráno, ještě předtím než se Kate vzbudila, jsem se pomalu proplížil do svého pokoje. Popadl jsem telefon a zavolal do tětského centra, se kterým již dlouhou dobu spolupracuji. V noci jsem přemýšlel a naplánoval piknikový den. Tady na ranči. Řekl jsem si, že by to pro Kate mohlo být to pravé rozptýlení. Z jejího vyprávění jsem pochopil, že má děti velmi ráda....

"Hotovo!" zajásal jsem potichu. Ještě dnes se po domě a po zahradách bude rozléhat dětský smích....Rychle jsem utíkal zpět ke Kate. V půli cesty jsem se však zastavil, otočil se na patě a rychle matil do kuchyně. Má milá kuchařka se na mě nevěřícně dívala, když mě pozorovala, jak se nemotorně okouším vytvořit snídani.

"Nemám to udělat, pane?" zeptala se. Musel jsem opravdu být odstrašující případ.
"Nene, já sám. Já sám."

Rychle jsem hotovou snídani naskládal na podnos a honem se vracel zpět ke Kate. Uf, ještě spala. Opatrně jsem postail podnos na stolek. S něžným polibkem na čelo jsem jí probudil.

"Snídaně madam." usmál jsem se, když se její oči rozevřely.
"Hmmm....krásně to voní!" posadila se a já jí položil tác na klín.
"To já sám..."
"Ne! Tomu nevěřím! Od té doby, co tě znám, jsem tě neviděla vařit!"
"To asi proto, že nevařím..." zasmál jsem se "Neumím vařit." ještě jsem dodal.
"Takže říkáš, že když to teď ochutnám, je to na mé vlastní riziko, je to tak?"
"Jo, tak nějak." oba jsme propukli v smích.
"Tak honem, mám pro tebe překvapení. Čas nás tlačí."
"Překvapení??"divila se a začala do sebe soukat jídlo.
"No, nó! Pomalu!"div jsem jí to jídlo neodtrhával od pusy.
"No co?? Jsem zvědavá!"
"Ale když se udusíš, tak nic neuvidíš!"
"Máš pravdu."zpomalila "Mimochodem, je to moc dobré."
"Díky." rozzářil jsem se.
Z dálky už jsem začínal slyšet dětské žvatlání. "Áááá už jsou tady!!!" nadšeně jsem vykřikl.
"Kdo je tady?"
"Kate, nechám tě tu, aby ses převlékla a pak přijď ven ano? Ale nedívej se z okna ano? Slib mi to."
"Dobře, slibuju."
"Tak já utíkám. A nepodváděj."
"Nebudu. Ale také nebudu popírat, že jsem zvědavá."

Rychle jsem utíkal všechny přivítat. Některé děti už mě znaly, ale dlouho mne neviděly. Rozběhly se s radostí ke mně a já automaticky nastavil náruč, abych je mohl znovu po dlouhé době obejmout. Děti byly mou radostí ze života. Rozběhly se s radostí ke mně a já automaticky nastavil náruč, abych je mohl znovu obejmout.
"Tak jak jste se měly, zllatíčka? Tolik se mi po vás stýskalo!!!"
"Mně taky..mně taky!!" ozývalo se ze všech stran.
V pozadí stála Julia. Známe se už několik let. Vlastně od té doby, co spolupracuji s tímto centrem. To ona sem s dětmi vždy jezdí. Julii mám velmi rád, ale někdy mám pocit, že si přeje, aby náš vztah nebyl pouze přátelství. Že si přeje něco víc.

"Ahoj Julie." odtrhl jsem stěží pohled od dětí.
"Ahoj Miku. Ráda tě zase vidím."
"Jo, já tebe taky. Jak se máš?" přešel jsem k ní.
"Prima. Ale pořád tak nějak setejně." pousmála se.
"Kam pořád tak koukáš?" zeptala se.
"No čekám na Kate."
"Na koho?" Ahá, na tu tvou novou tanečnici..."A co tu dělá? Nebo ona tu snad bydlí??" nelíbilo se mi jaký tón použila.
"Proč?"
"No že se nekoukáš směrem k bráně, ale směrem k domu..."
"Aha. Ano, bydlí tu se mnou. Je v tom nějaký problém?"
"Ne, vůbec ne." odpověděla trochu smutně.

Konečně jsem uviděl Kate přicházet. Smála se a dívala se na všechny ty děti okolo. Pak její výraz trochu ustrnul, když uviděla Julii, jak stojí v mé těsné blízkosti. Věnoval jsem Kate úsměv a s omluvou u Julie jí šel naproti.

"To je neuvěřitelný! Co to má znamenat? To je ...to je prostě úžasný."
"No...to je to překvapení... Uspořádal jsem takový dětský den. Jsou to nemocné děti, které jsou rády za každé rozptýlení. Jsem šťastný, že pro ně něco takového mohu udělat..."
"To je nádherný, lásko!" pohladila mě po tváři, ale pohled namířila k Julii.
"Pojď, představím vás..."


 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Laneey Laneey | Web | 6. dubna 2010 v 22:46 | Reagovat

to je od Mika krásný :-) ...ale ta Julie bude dělat neplechu :-!

2 Britanka Britanka | E-mail | Web | 6. dubna 2010 v 22:47 | Reagovat

jejda, co vsichni mate s Michaelovým kucharskym umenim :-D jinak krasny dil sem zvedava jak to bude s tou julii

3 sára sára | 7. dubna 2010 v 10:18 | Reagovat

Jejda, sokyně na obzoru, krásná dílek
:-)

4 zuuzcaa zuuzcaa | 7. dubna 2010 v 10:47 | Reagovat

juuu on je tak strašně hodnej :) .. ale z tý Julie cítím problém :/

5 Lenka♫♪ Lenka♫♪ | 7. dubna 2010 v 16:49 | Reagovat

On byl fakt sladkej a ten jeho zářivý a čistý úsměv když měl okolo sebe děti na to se nedá zapomenout,ale je fakt že mě taky ta Julie nějak nesedí!!! ;-)

6 Zuzik.14 Zuzik.14 | Web | 16. dubna 2010 v 12:31 | Reagovat

jeeeee...no ale aby jim to ta Julie ten celý den nezkazila!

7 zuzy zuzy | Web | 24. dubna 2010 v 20:41 | Reagovat

potřebuju další dílek úžasné povídky, prosíííím :-)

8 klara klara | 1. května 2010 v 22:46 | Reagovat

krásný.. :-) honem další kde to ázne :-D

9 janulla janulla | 18. září 2010 v 11:44 | Reagovat

prosím přidej daší dílek už se nemůžu dočkat :-(  :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama