Má fantazie je bohatá a tak mám potřebu své představy ventilovat ven prostřednictvím svých příběhů.
Ve stylu psaní se mám co učit, ale to nezlepším, pokud nebudu psát. Ať se vám zde líbí...

I won´t be alone-51.kapitola

9. prosince 2010 v 23:12 | admin |  I won´t be alone
I WON´T BE ALONE - Povídka, která je opět založena pouze na mé fantazii. Hlavní roli v ní však tentokrát ztvárňuje Michael Jackson. Příběh je vyprávěn z jeho pohledu a je zaměřen více na něj jako člověka než jako hudebníka a skvělého tanečníka. Více o příběhu prozrazovat nechci, takže hezky čtěte :-)

... kapitolu najdete v celém článku...





Na předávání cen jsem byl velmi úspěšný. Má hudba a videa vyhrály ve všech kategoriích, ve kterých byly nominovány. Bylo to neskutečné. Cítím ke všem tolik vděčnosti a přál bych si ji umět dostatečně vyjádřit. Každá z těch cen, kterou jsem kdy dostal, má pro mne obrovský význam. Prostřednictvím nich vidím, že lidé stojí při mně, milují mou hudbu a také mne samotného. Nikdy jim nebudu moci dostatečně poděkovat. Protože bez nich bych nikdy nebyl tím, kým jsem…

Julia dodržela slovo a doprovázela mne. Měla na sobě nádherné tmavě modré dlouhé šaty. Vlasy měla vyčesané nahoru, takže vynikala její dlouhá štíhlá šíje, o kterou se každou chvíli otřely výrazné a elegantní náušnice.Pozornost, kterou jsme na sebe poutali ji přiváděla do rozpaků. Jak z počátku, tak i při našem odchodu. Nebyla na nic takového zvyklá. Držela se mě jako klíště. Sotva jsem ji povzbudivě chytil za ruku, blesky fotoaparátů začaly ozařovat místnost.
"Myslím, že zítra budeme v novinách.." pošeptal jsem jí do ucha a podíval se na naše spojené ruce, aby věděla v jakém slova smyslu to myslím.
"Nezlobíš se?" zkousla si ret.
"Proč bych měl? Za ruku jsem tě přece vzal já nebo ne?"
"To jo, ale…"
"Žádné ale…udělal jsem to proto, protože jsem to chtěl udělat." uzavřel jsem debatu při nasedání do auta.

"Hej" Kam to jedeme, Miku! Já přece bydlím na opačném konci města! Jsem unavená a ráda bych…"
"Jedeme ke mně…Na Neverland…Nechci být dnes sám…Souhlasíš?"
"Jistě…" zamrkala překvapením. "ale nemám nic s sebou."
"Nic přeci nepotřebuješ...spostu věcí máš už u mně, no ne?"
Přikývla s úsměvem.

"Dneska ti to strašně sluší." vyšvihl jsem jí poklonu, když jsme už byli doma.
"Jsem ráda, že se ti líbím…"
"Líbíš a moc…" přešel jsem k ní. trochu váhavě, ale snad nic nepoznala. Poté jsem se rukou dotkl látky jeích šatů. Zavřela oči.
"Je tak jemná"
"Ano to je." přitakala.
"Stejně jako tvá kůže…" a pohladil jsem ji po šíji. Toužil jsem to udělat celý večer. Julia prudce vydechla. Dnes mne velmi přitahovala. Ucítil jsem náhlou potřebu ji políbit. Uvnitř mého těla a mysli se ale odehrával boj. Část mého já křičela, abych nebyl nevěrný svým skutečným citům, citům ke Kate a má druhá polovina mne nabádala k pravému opaku, k tomu udělat to. Cítil jsem se zmatený. Nakonec jsem však dal tentokrát přednost budoucnosti před minulostí. Julia klidně stála a čekala na mé rozhodnutí. Vycítila, že právě bojuji se svým nitrem. Věděla, že buď získá všechno nebo nic. Do ničeho nezasahovala a jen čekala. Nakonec jsem ji objal kolem pasu, přitáhl si ji na mé tělo a vášnivě ji políbil. Líbali jsme se dlouho a bylo to krásné. Překrásné, ale trochu jiné. cítil jsem, že polibek nemá srdce. Nebije tak jako s Kate…ale nehodlal jsem přestat. Chtěl jsem se s Julií milovat, Teď hned. Poprvé jsem ochutnával její tělo a u toho ji pomalu svlékal. Naše vášeň se tak stupňovala, že mi bylo jedno, že Julia je svlečená a já oblečený. Pohotově mi rozepla knoflík a zip u kalhot a zastrčil mi do nich svou ruku. Dráždila mne takovým způsobem, že jsem myslel, že vyvrcholím hned na místě. Julia byla jiná než Kate, byla vášnivější, temperamentnější. Divoká. Pak si mne přitáhla k sobě a položili se na postel. Já ji stále líbal. Nemohl jsem přest, protože když jsem to udělal. Ozvala se ta čestnější polovina mého já.
Hladil jsem její krásné dlouhé nohy a skončil u jejího klína. Prsty jsem ji začal dráždit a když byla dostatečně připavená, pronikl jsem do ní. Naše milování bylo krátké, ale velmi intenzivní. Bylo hladové a živočišné. Nedokázal jsem se kontrolovat. Naše pohyby se neustále zrychovaly, dokud jsme nedosáhli vrcholu….Naše těla se uvolnila z napětí, krev se mi nahrnula zpět do hlavy, ozvala se má druhá polovina a já věděl, že je zle…


*********************


U našich s Majkým jsme strávili týden. Velmi příjemný týden. Už dlouho mi oba moc chyběli. Odjížděli jsme zpět k Jessice v sobotu večer. Rodiče se s malým velmi těžce loučili. Velmi k němu přilnuli. Ale slíbila jsem jim, že se brzo zase na ně přijedeme podívat a pozvala jsem je i k nám. Tak snad také přijednou.
"Tak mami, musíme jet, taxi už je tady" objala jsem ji
"Mám tě ráda."
"Já tebe taky, holčiko, dávejte na sebe hlavně pozor!"
"Tati…." přešla jsem k němu "Opatruj se. A víš co jsme si řekli…"
"Spolehni se holčičko…"
"Tak se tu mějte…"zamálava jsem volnou rukou, když řidič nandaval kufr do auta.

Cesta na letiště netrvá dlouho. Jeli jsme po mně velmi známých cestách. Ale v jeden okamžik jsme se ocitli na místě, na které jsem se snažila dlouho zapomenout…A stále se nedařilo. Projížděli jsme okolo místa, o kterém jsem si myslela, že se stane mým novým domovem. Okolo místa, které říká pane mé lásce…okolo Neverlandu. Najednou jsem ucítila nutkavou potřebu pobýt zde nějakou chvíli…Podívat se, zda se zde něco změnilo…Věděla jsem, že to není dobrý nápad, ale něco mně tam táhlo…
"Prosim vás zastavte!" zvolala jsem spěšně.
"Co prosím?"
"Zastavte prosím. Chci se jen na něco podívat…Bude to chvilička."
Řidič splnil mé přání.

Vystoupila jsem do tmavé noci. Na nebi se třpytily tisíce hvězd. Kráčela jsem po mně známé cestě. Nebyla jsem zde dlouho, ale popadl mne pocit, jako kdyby ten uplynulý čas neznamenal vůbec nic. Udělala jsem ještě pár kroků a
přede mnou se objevila obrovská brána s osvětleným nápisem NEVERLAND. Ten pohled mne rozplakal a kdybych nesvírala Majkýho v náručí, jistojistě bych se složila na kolena. Mé city mne nutily natáhnout ruku a dotknout se toho nápisu…Bylo to jako bych se svým způsobem dotýkala Michaela…protože On byl Neverland…a Neverland byl zase Michael…U brány rostly kytičky. Sklonila jsem se, jednu utrhla, políbila ji a propletla do nápisu…Během toho jsem přemýšlela, jestli je Mike právě teď doma…A jestli je, co asi dělá? Kdybych měla dost odvahy, mohla bych být teď s ním…ale ta a ani spousta dalších pocitů, které jsem nebyla schopná pojmenovat a přiznat ani sama sobě, mi to nedovolovaly. A tak jsem se s pláčem po dlouhém přemlouvání otočila, nasedla zpět do auta a odjela na letiště…
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 zuzy zuzy | Web | 10. prosince 2010 v 6:25 | Reagovat

No mě trefí!! Michaelse s Jujilí vyspal...a teď se to všechno začne koplikovat, že jo? Teď už se Julie bude těžko zbavovat, kdyby se Kate umoudřila. Ach jo, kvůli nedorozumnění.. tohle všechno. Je dobře, na jednu stranu, že Kate nenašla sílu otevřít bránu Neverlandu... asi by mě urvalo srdce, vidět ho v náručí jié... :-( Neprap je moc prosím ♥

2 Britanka Britanka | E-mail | Web | 10. prosince 2010 v 14:27 | Reagovat

:-?  :-x hm..určitě jakmile se Kate dotkla brány tak si Michael uvědomil, že je zle...No doufám, že se k sobě co nejrychleji vrátí :-)

3 Lenka♫♪ Lenka♫♪ | 10. prosince 2010 v 16:08 | Reagovat

No to si dělá srandu né jak to mohl udělat,no jo je to jenom chlap,ale až to udělal tak si uvědomil že je to chyba,jenomže to bude všechno horší Julie ho jen tak nenechá a Kate je taky hloupá o co ji jde když ví jak to bylo tak proč mu to pořád dělá proč prostě nepřijde a neřekne že se zmílila chjo to bude ještě pěkně zamotaný!!!!! :-(

4 Laneey Laneey | Web | 11. prosince 2010 v 12:30 | Reagovat

O_O aaaaaaaaaaaaaaaaaaa co to jako....co to jééééééééé ?? O_O  O_O  Majkle ty hovado O_O (sorry za ten výraz :-D ) ...přineste mi někdo rákosku, já mu našvihám :-x  :-x :-D ...ale dobře..ehm..uklidňuju se...pomalu...ale jistě...uf..jak řekla tady Lenka ...je to jen chlap no :-? a holt nějakejch 10 měsíců bez sexu? To není jen tak ...takže chápu jeho " potřeby " ale to ještě hošan uvidí jaká to byla chyba :-| .....a co se týče Kate? Chjo :-( ..ty jo kdyby tam vešla...no to si nedovedu představit :-! ale ona je určitě uvidí v těch novinách :-( ....ale úplně vidím, jak jednou sebere odvahu, přijde do domu a jelikož jí tam všichni znají tak jí nezastaví a ona je tam načape :-?  :-( ....dobře bude srdceryvná scéna, uteče...bude to trvat dlouho, ale nakonec se s Michaelem usmíří, protože se stále milují...nj jenže na scénu znovu vstoupí zhrzená Julia s tím, že je těhotná...a kolotoč emocí a intrik začne nanovo 8-O ...nic nevšímejte si mě, to jen má fantazie :-D ale říkám si že tahle povídka by mohla mít ještě hooooooodně dílů :-P  :-D

5 Motorka Suzuki Motorka Suzuki | 12. prosince 2010 v 20:59 | Reagovat

Miku, ty.. eh.. já budu slušná, ale! :-x To jsi měl zatmění mysli a srdce zárověň, či jak to hodláš vysvětlit? Kdybys vydržel, byla by Kate i s tvým nositelem jména!! :-x  :-? :-D
Ach jo, to bude ještě emocí. Já tady měla sto chutí na Mika s Julií vlítnout a násilím je rozehnat. Kate do Neverlandu dokopat i s malým a Julií odstěhovat někam na Antarktidu. Á!

[4]: Souhlasím. Tvá fantazie sympatizuje s mými teoriemi :-D..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama