Má fantazie je bohatá a tak mám potřebu své představy ventilovat ven prostřednictvím svých příběhů.
Ve stylu psaní se mám co učit, ale to nezlepším, pokud nebudu psát. Ať se vám zde líbí...

I won´t be alone-63.kapitola

16. listopadu 2012 v 20:44 | admin |  I won´t be alone
"Jaký je?" Ta otázka mi z ničehonic vyklouzla z úst. Chvíli jsem přemýšlel, zda jsem ji skutečně vyslovil nahlas či jsem si to jen představoval, protože se mi nedostávalo odpovědi.
Kate ospale zamžourala. Ještě napůl spala Byl jsem neskutečně zvědavý na naše miminko. Vžyť to byl můj sen, abychom my dva...
"Cože?" vytrhla mne z mého přemítání. Takže se mi to nezdálo.

"No jaký je náš syn? Pořád na něj myslím. Chtěl bych o něm vědět všechno."
"Aha" koutky úst se jí zvedly do toho nejkouzelnějšího úsměvu, jaký znám. "Neboj se, však ho brzo poznáš." dodala.

"Proč jsi ho pojmenovala po mně?"
Mlčela. Ale pak promluvila "Protože on je...Je to neuvěřitelné, že..."nemohla najít vhodná slova " Je to prostě zázrak, je to kus tebe a já nevěděla, zda tě vlastně ještě kdy uvidím.. Přála jsem si, aby byl jako ty!..Chtěla jsem to tak strašně moc..."
Chápal jsem její pocity, když se nedokázala jasně vyjádřit. Cítil jsem to. Nepotřeboval jsem slova."Strašně mě mrzí, že jsem neměl tu možnost vidět tě jako pyšnou maminku, když se Michael narodil."
Její úsměv byl ta tam. Tváří jí přelétl bolestivý výraz. "O nic jsi nepřišel. Porod neproběhl přirozenou cestou." na chvíli se odmlčela a pak roztěkaně dodala "Já...nechci na to teď vzpomínat...nebylo to pro mne zrovna lehké období... ikdyž jsem se na malého těšila tak jako na nic na světě. Ale můžu si za to sama." Už jsem chtěl něco namítat, ale rukou mne zarazila. "A hlavně se mi prosím tě za nic neomlouvej!"
"Dobře." ale i tak jsem nasadil omluvný výraz. Skutečně mi to bylo líto. Ani mne nenapadlo, že by neporodila přirozenou cestou. Jsem tak hloupý! Dostal jsem strach. I když pozdě...samozřejmě. Ale v takových chvílích si člověk uvědomí, jak křehkou záležitostí je lidský život. "Kate smím mít ještě jednu otázku?"
"Jistě, povídej."
"Jak to teď s námi vidíš?...Slib mi, že už mi neutečeš...Já už se nechci trápit...Ta samota byla..." rukama jsem si třel spánky abych zahnal slzy valící se mi do očí. Nechtěl jsem vypadat jako slaboch, který neustále jen pláče... "Byla frustrující..." Ano frustrující byl ten správný výraz. "Víš...chci tě zpět a udělám pro to všechno...ale chtěl bych před tím udělat jednu věc, která ani pro jednoho z nás asi nebude tak úplně lehká. A já jen doufám, že s tím budeš souhlasit...Protože to vidím jako jedinou šanci, jak začít znova a já o tebe nechci už nikdy přijít Kate."
"Děsíš mě...O co jde?"
"Chtěl bych,abychom si o všem, co se tehdy i během našeho odloučení stalo. Chtěl bych abychom otevřeli svá srdce a řekli si úplně všechno Kate. Jak to dobré, tak to špatné. Abysme si nic nezatajili. Nalijeme si čistého vína, souhlasíš?...Pokud chceš, dám ti nějaký čas na rozmyšlenou.."
"Ne...ne...Není třeba. Myslím, že je to dobrý nápad. Jen...nechtěj to vědět hned...Musím se na to trošíčku připravit...Jsou to věci, na které jsem se snažila zapomenout a nebude lehké otevírat staré rány..."
"Ani pro mne to nebude lehké, nemysli si...Jsou věci, za které se velmi stydím. Opravdu. Ale jsem to prostě já a stím už asi nic nenaděláme."smutně jsem se zasmál.
"Máš pravdu, ty totiž nejsi jen tak někdo." chvíli mne pozorovala a já z toho byl mírně na rozpacích. "Tak pojď, nadělali jsme tu mírnej nepořádek, měli bysme to tu dát do pořádku než se Jess vrátí."
"No jestli tomuhle říkáš mírnej..." zasmál jsem se a byl jsem rád, že mám mou milovanou Kate zpět. Alespoň v to doufám. Ulevilo se mi, že Bůh konečně stojí při mně a dopřeje mi trochu...no nebo spíše neskutečně mnoho štěstí. Snil jsem o tom, že budu mít Kate zpět a já dostal nejen jí ale i naše miminko! Ano teď jsem přesvědčen o tom, že život umí být i nádherný!



PS: Tak snad jsem opětovně začala tou správnou rukou :-D Snad se dílek líbil :-)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zuzy Zuzy | Web | 16. listopadu 2012 v 21:03 | Reagovat

Já su šťastnéééé !♥ Opět píšeš a je to skvělý, tolik mitvá povídka chyběla.. Konečně Michael uvidí ua krátko svého synka,musí být úplně natěšenej, až mu pohlédne pprvé do tváře.. už si oba vytrpěli dost jak  Mike tak Kate a ta ovzvlášť.. jen ať si to vyříkají a budou mít dalšího sviště ! ;-)

2 Alča Alča | Web | 18. listopadu 2012 v 11:01 | Reagovat

[1]: Děkujuu :-) Ani nevíš, jak mě to těší :-) No uvidíme, co s nimi bude dál :-D  ;-)

3 Laneey Laneey | Web | 18. listopadu 2012 v 23:36 | Reagovat

tak jako Zuzy taky sem šíííleně šťastná žes to znovu rozbalila !!! musím se zas do toho vžít ale už dle tohodle dílku vím, že to půjde velice snadno :-D už JSEM V TOM :D  :D naprosto báječný díl ! sem šťastná že už jsou zase spolu, jeden druhému nesmírně chyběli 8-O  :-( jsem zvědavá na to všechno až si to budou vyříkávat ..ještě to budou mít těžký :-? ...hrozně moc se těším na další kapitolku :-)  :-)  :-)  :-)  :-)

4 Starlight Starlight | Web | 22. listopadu 2012 v 20:01 | Reagovat

Tak tohle bylo dokonalé :-) Už jsem si přečetla všechny dílky a jsem teď ráda, že se ti dva opět setkali :-) A že to jejich setkání bylo teda vášnivé, moc pěkně napsané ;-) Jen tak dál :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama